|
|
Hodnocení produkční účinnosti krmiv v chovu lososovitých ryb
Arežina, Slaven
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou výživy a hodnocení produkčních parametrů lososovitých druhů ryb, přesněji pstruha duhového. V praktické části jsem se zabýval porovnáním růstu ryb od 50 g do tržní hmotnosti a sledováním růstu ryb od 125 g do tržní hmotnosti. V obou výzkumech bylo jako krmivo používáno Aller gold 3 mm, Aller gold 4,5 mm a Coppens ultra 4,5 mm. V prvním testu ryby byly krmeny v průměru 180 dní do tržní hmotnosti 268,14 g, v druhém testu v průměru 108 dní do tržní hmotnosti 342,72 g. Dále na těchto sledovaných rybách byly provedeny dílčí vyhodnocení jednotlivých období, konkrétně zjištění hodnoty krmných koeficientů FCR, specifické rychlosti růstu SGR, přežití ryb za jednotlivá období, kumulativní přežití ryb, relativní přírůstek ryb za sledované období a vzájemný poměr FCR/SGR. Systém, ve kterém byly ryby chovány, byl průtočný. Součástí práce bylo podrovnání údajů vycházejících z využitého SW a vypočítaných z provozní evidence. Ve výsledku se hodnoty vyhodnocené softwarem lišily od naměřených hodnot, a to hlavně proto, že software vyhodnocoval hodnoty pro všechny nádrže a pouze za celou dobu chovu ze vstupních a konečných dat, kdežto já jsem vyhodnocoval hodnoty pouze pro jednotlivé nádrže a v jednotlivých etapách chovu, které zohledňují zásahy do obsádky nádrží. Proto se všechny hodnoty krmných koeficientů FCR a procenta přežití liší podle způsobu vyhodnocení. Odchylky jsou v prvním testu znatelné, program „KASA“ vyhodnotil FCR v průměru 1,31 a moje hodnota byla 0,93; procenta přežití program vyhodnotil v průměru 63,82 % a můj výsledek byl 88,41 %. V druhém testu se výsledky opět lišily, a to ze stejného důvodu. Software vyhodnotil FCR v průměru 0,97 a můj průměrný výsledek byl 0,94; procenta přežití u druhého testu vyhodnotil program na 102,61 % a můj výsledek byl 97,05 %. Pří porovnání produkčních parametrů dvou hmotnostních kategorií při nasazení, byly příznivější výsledky dosaženy při nasazení ryb o průměrné hmotnosti 125 g.
|
|
|
Růst pstruha obecného (Salmo trutta, L.) v CHRO řeky Blanice Vodňanská a jejím přítoku - hodnocení na základě znovuodlovení individuálně značených ryb
BALCAR, Jakub
Cílem práce bylo porovnat růst pstruha obecného v řece Blanici a jejím přítoku Živném potoce během vegetační sezóny 2013. Vzhledem k nepříznivé hydrologické situaci v řece Blanici byla využita data o růstu pstruha obecného v definovaném úseku řeky, získaná během experimentu v roce 2007.Označené ryby byly rozděleny do tří velikostních kategorií: menší juvenilové, větší juvenilové a adultní ryby.Specifická rychlost růstu ryb z Živného potoka byla u všech skupin vyšší, než u stejné skupiny ryb v Blanici. V živném potoce byla rovněž prokázána signifikantně vyšší rychlost růstu menších juvenilních ryb ve srovnání s oběma skupinami větších ryb. Výsledky dokládají, že rychlost růstu pstruha obecného závisí především na úživnosti toku, ne na jeho velikosti či hustotě populace.
|
|
|
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
HAMPL, Jan
V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.
|
host ::
RSS.